Kardany Notyro

Jako první mne na těchto kardanech nejvíc zaujalo to, že jsou celé zapouzdřené a opatřené plastovou prachovkou proti větším nečistotám, kterých je někdy až až a dokážou nadělat pěknou neplechu. Pro ty co se rádi brodí a lítaj v bahně (jako bych slyšel tátu “nelítej pořád v tom bahně jinak jdeš s autem zpátky pěšky“) tak tam je kardan opatřen malým otvorem pro stavěcí šroubek M3, takže stačí prostříknout třeba sprejem WD40 a kardan je vyčištěn a zároveň promazán. Co se týče vůlí tak ty jsou minimální a není k nim co víc napsat. Rozměry kardanů jsou dělány přímo na Axial SCX10 takže 105-135mm. Zpracování je přesné a materiál je už na pohled velmi kvalitní. První test kardanů už proběhl (3 dny v plné zátěži) a zatím žádná známka poškození ani otravného vrzání, jak toho bylo u mých plastových kardanů. Kardany jsou montovány do mého Axialu SCX10. Hmotnost mého auta je 3250g převodovka je originál 87T spur a pastorek 20T. Jako motor používám Graupner speed ECO 7,2V Celkový test bude trvat o něco déle, ale doufáme že tímto článkem pomůžeme těm co se do teď rozhodují o koupi kovových kardanů

Popis:
Materiál je zušlechtěná ocel s protikorozní povrchovou úpravou – brynýr
Kardan je kompletně rozebíratelný (zapotřebí imbus č. 1.5)
Snadné čištění za pomoci servisního otvoru (není nutná demontáž z vozu)
Průměr těla kardanu je 10mm samice a 6mm samec
Průměr unašeče je 10mm
Dostupnost náhradních dílů 100% přímo na webu

Porovnání proti originálním kardanům z nového kitu



Tady je fotka kříže



A tady fotka plastové prachovky a šipkou je označen servisní otvor pro čištění a mazání



Vše je opravdu kvalitně provedené. Přesně jak se říká zlaté české ručičky. Při montáži si dejte pozor aby jste dali čepy(pouze u nových kitů s dírami na hřídeli) stejně. Viz obrázek
SPRÁVNĚ



ŠPATNĚ



A malá novinka od firmy Notyro Motors:
Pan Pavel Vališ ze společnosti Notyro Motors mne informoval, že v řádu několika týdnů dojde k přechodu na inovovanou verzi výsuvných kardanů. Výsuv bude mít zesílené výsuvné elementy z průměru 2 na 3mm. Plastová prachovka bude nahrazena novým typem, na který není nutný speciální klíč na montáž. Koncové vidlice budou ve standardu v kratším provedení s polohou zajišťovacích červíků blíž čelu tak aby byly montovatelné na většinu výstupních hřídelí různých výrobců (tj. i pro podvozky Axial), nyní pouze u délky L105 Axial. Těleso kardanu s výsuvem je nově již teď opatřeno „servisním“ otvorem se závitem M3 pro snadnou údržbu čistoty výsuvu kardanu. Otvor je zaslepen červíkem M3. Po demontáži je možno vnitřek výsuvu prostříknout např. WD40 a vyplavit vniklé nečistoty bez demontáže z auta, například po každé expedici „v bahně“. Náhradní díly na současné provedení budou samozřejmě i nadále k dispozici. Cena nového provedení se nezvýší oproti současnému.



Odkaz na stránky výrobce: www.notyro.cz

Publikováno v: Recenze, Technika

Kardany RCModelex

Kardany RCModelex nejsou přímo určeny pro modely od axialu, ale pro modely MEX od tohoto výrobce. Ale dají se použít bez problému. Po prvním ohmatání jsem zjistil, že se jedná o velmi kvalitně zpracované kardany za příjemnou cenu. Složení kardanů je jednoduché, takže i jejich údržba je bezproblémová. První testy už proběhly (3dny v plný zátěži) a kardany jsou pořád takové, jak když jsme je koupili. Jedná se o kardan o rozměru 101-124mm což bohatě stačí pro rozvor 295mm. Kardany jsme osadily na bráchovo Axial SCX10 který váží 2850g a má originální převodovku, motor je od RC4WD 65T, spur 87T a pastorek má 22T. Celkový test bude trvat o něco déle, ale doufáme, že tímto článkem pomůžeme těm, co se do teď rozhodují o koupi kovových kardanů

Popis:
Materiál je kvalitní ocel s označením Heavy Duty v černé povrchové úpravě s velice pevnými kříži
Kardan je kompletně rozebíratelný (zapotřebí imbus 1.5)
Snadné čištění (jak se bordel dostane dovnitř tak i ven)
Průměr těla kardanu je 10mm samice a 6mm samec
Průměr unašeče je 12mm
Dostupnost náhradních dílů
Porovnání oproti originálním kardanům z nového kitu



A tady je fotka kříže



Vše je perfektně zpracované a utažené. Pro budoucí majitele jen doporučím zkontrolovat a po případě
dotáhnout veškeré imbusy aby se někde neuvolnily. V mém případě bylo vše dotaženo.



Odkaz na stránky výrobce: www.rcmodelex.cz

Na kardany Notyro se podíváme zítra.

Publikováno v: Recenze, Technika

Zrychlené nabíjení LiPo s Raytronic C14

U Pecky, kde jsem ji kupoval mi k ní moc neřekli, jen mi dali do ruky návod, abych se podíval. Coby začátečníkovi mi nepřišlo podezřelé, že nabíječka je z bezpečnostních důvodů dělaná tak, aby standardně nabíjela 1C. A protože k lepším typům byl cenový skok, vezl jsem si domů C14 a byl spokojený, že mám pořádnou modelářskou nabíječku.

Spokojenost mi vydržela jen do té chvíle, než jsem zjistil, co že jsou to vlastně ty Céčka a jak že vlastně celé to nabíjení funguje. Doma jsem při podrobném studování návodu a prvním nabíjení zjistil, že u této nabíječky se nastavuje jen typ akku a konkrétně u LiPo pouze kapacita a počet článku respektive voltáž. To, čím se řídí rychlost nabíjení, tedy proud, nastavit nešlo. Když jsem jel příště k Peckovi a ptal se prodavače, moc toho nevěděl a vlastně byl překvapený, že proud nelze nastavit. Stejně tak někteří další lidé, kterých jsem se na to ptal.

Časem, jak jsem se s nabíječkou trochu sžil a párkrát pozoroval jak nabíjí (a načetl něco víc o nabíjení LiPo), jsem vyvinul teorii, že pro rychlejší nabíjení by u tohoto typu mělo stačit nabíječce „zalhat“ a nastavit vyšší kapacitu nabíjené baterky. Konkrétně pro 2C dvojnásobnou, 3C trojnásobnou atd. Vzhledem k tomu, že Lipolky jsou Lipolky a na YouTube je spousta videí co dokážou, ptal jsem se ostatních modelářů, co si o tom myslí. Odpovědi byly od „nevim – mě to nějak nabíjí“ po „cože? Ty nemůžeš nastavit proud?“ a jen jeden člověk mi řekl, že si myslí, že by to mělo fungovat tak jak říkám. To mi bylo trochu málo a tak jsem se s myšlenkou na rychlejší nabíjení na nějakou dobu rozloučil, protože všechny LiPo co mám jsou větší / dražší, než aby se mi s nimi chtělo dělat pokusy.

Nedávno jsem si pořídil 1:24 Losi Micro SCT a k němu 2x 850mAh 2S LiPo za pár stovek a tak nastal čas vyzkoušet moji teorii v praxi. Nastavil jsem kapacitu na 1700mAh a voila – nabíjecí proud byl zpočátku 1,7A, baterka byla nabitá za 32 minut a nabíječka spolehlivě vypnula. Baterka se přitom ani trochu nezahřála.

Závěrem několik doporučení pro ty, co by to chtěli vyzkoušet.
Je třeba mít LiPo, které snesou rychlé nabíjení. Většina výrobců to uvádí na internetu a měli by to vědět i v kamenných prodejnách, protože se tím tak trochu chlubí – v dnešní době zvládnou LiPo 4-5C. Tenhle postup by měl fungovat i u jiných podobných nabíječek, ale nemám ho vyzkoušený. To, že C14 spolehlivě vypne neznamená, že jiná nabíječka taky. Proto je dobré v průběhu nabíjení baterku kontrolovat pohmatem – někde jsem četl, že teplota při nabíjení by neměla překročit cca 40°C. Před nabíjením se zamyslete jak rychle nabíjíte a za jak dlouho by zhruba měla být baterka nabitá. V mém případě to bylo 2C, tedy rámcově 30 minut, takže jsem kvůli času sledoval display nabíječky, ale ještě si nastavil nezávisle minutku na telefonu, abych se do něčeho nezabral a v případě, že by nabíječka nevypnula, mohl zabránit nejhoršímu. Ke konci nabíjení (kolem 25 minuty) začal na display nabíjecí proud postupně klesat tak jak to má být a ve 32 minutě nabíječka vypnula. Samozřejmě, prvky pasivní bezpečnosti jako nehořlavý pytlik, hrnec, podložka nikdy neuškodí.

Nevím jak je to s trvanlivostí baterek dobíjených rychleji než 1C, ale snad nebude žádná tragédie, když použiju 2C u baterky, která zvládá 5C. Nepochybně 1C je nejlepší volba, ale komu z nás se ještě nestalo, že má jít ráno jezdit a těsně před spaním si vzpomene, že nemá nabito!?

Publikováno v: Tipy a triky

Šestikanál s volantem?

O RC soupravách Turnigy (FlySky) GT-3B bylo popsáno a napsáno mnoho. Dokonce se hovořilo o možnosti využít vysílače nejen jako běžné tříkanály, ale až dokonce pro provoz šesti, respektive osmi kanálů.

V souvislosti s těmito soupravami jsem veškeré informace čerpal ze spřáteleného WEBU kolegy Michala a od autora veškerých software úprav PSXe z jeho STRÁNEK



V tomto povídání se podíváme výhradně na možnost využití vysílače ve variantě šesti kanálů. Osobně se domnívám, že šest kanálů je pro naše účely (expedičních modelů) dost a tak jsem do RC soupravy nahrál tuto variantu SW a dal se do pokusů.

První co mi nebylo jasné a patrně to napadne i vás, je otázka jak budu kanály čtyři až šest ovládat. Je ovšem vidět, že SW vyvíjel modelář a tak je odpověď jednoduchá. Jakkoliv! Jakkoliv si určíte. Respektive první a druhý kanál jsou přednastaveny na volant a páku plynu, jak tomu bylo dříve a tady se nic nemění. Třetí až šestý (ovšem podle návodu, klidně i sedmý a osmý) kanál nastavíte na některý z těchto ovládacích prvků rádia.
– přepínač třetího kanálu (na levém palci)
– dvojí výchylky řízení
– trimy všech kanálů, tudíž 3x
– tlačítka Back a End
Jak je tedy patrné, ovládacích prvků máme dost. Je nasnadě, že přiřazení dalších kanálů těmto ovladačům trochu znepříjemní a znesnadní jinou práci s rádiem, ale rozhodně to není nic nepřekonatelného. Práce s menu zůstává nezměněna a tím můžeme provést veškeré úpravy, jako trimování, velikost výchylek a podobně. Neznám expediční model, u kterého se řeší dvojí výchylky řízení během provozu.

Nastavení na byť rozměrném, ale zase ne úplně plnohodnotně grafickém displeji není úplně to nejpohodlnější co jste kdy zkusili. Pro některé zkratky jsem se musel podívat do návodu od autora i několikrát. Ale dá se na to přijít a pochopitelně nedoporučuji se do této akce dát hodinu před expedicí. Chce to vyzkoušet, polaborovat a najít si tak řešení, které bude vyhovovat dané aplikaci, modelu a samozřejmě i uživateli.

Pro kanály přiřazené trimovacím tlačítkům a kolébkovému přepínači dvojích výchylek můžete pochopitelně nastavit rozsáhlejší možnosti než kanálům ovládaným pouze jedním tlačítkem. To znamená tlačítky třetího kanálu a tlačítky Back a End.



Pojďme si ukázat možnosti na názorném příkladu. Jako vzorek použijeme podvozek High Lift od Tamiye, který se sice už na expedicích moc nevidí, ale pro účely prezentace možností je ideální.

Jedná se o podvozek přímo nadstandardně vybavený, takže máme servo řízení přední nápravy na prvním kanále, ovládání regulátoru na druhém kanálu, na třetí si dáme servo řízení zadní nápravy. Na čtvrtém kanále budeme ovládat třístupňovou mechanicky řazenou převodovku, pátým navíjet a odvíjet naviják a šestým kanálem konečně ovládat světelný modul. Pojďme na to…

První kanál; řízení přední nápravy – tady není co řešit. Nastavte trim na přesně rovný směr v menu a pokud byste zatoužili díky inovovanému software můžete použít i plnohodnotné exponenciály (už jsem je na expedičním modelu viděl)

Druhý kanál; regulace jízdy. Ještě jednodušší. Podle použitého regulátoru budete ovládat jízdu vpřed, vzad a možná i brzdu. Každopádně jsou to věci, které se nastaví na regulátoru a následně s těmito parametry už pravděpodobně nebudete hýbat.

Třetí kanál; řízení zadní nápravy. Pro ovládání použijeme „D“ tedy kolébkový přepínač dvojích výchylek. Na stole potřebujeme vytrimovat kola na přesný dopředný směr a nastavit velikost výchylek. V terénu pak potřebujeme plynule servem pohybovat od nuly do obou směrů a zase zpět. Nastavíme tedy krok na jedno, nebo dvě procenta a funkci na RPT (autorepeat) Jakmile přidržíte přepínač do jednoho směru servo se vychýlí v nastaveném směru až po plnou velikost výchylky. Pokud přidržíme přepínač v opačném směru servo se bude zase vracet a vysílač nám nulovou polohu oznámí akusticky (možnost přimixování 4WS umí vysílač také, na tyto funkce se podíváme příště)

Čtvrtý kanál; řazení třístupňové převodovky. Pro ovládání použijeme trim třetího kanálu (tedy parametr „3“) a funkci „NOL“ – „No Long Keys“ tedy krátké a dlouhé přidržení ovládacího prvku má stejný výsledek. Na stole při ladění modelu nastavte trim při nulové poloze na zařazený druhý stupeň, velikostí výchylek pak vylaďte jedničku na plnou výchylku jedním směrem, trojku tím druhým. Jakmile pak v terénu přepínač trimu třetího kanálu vychýlíte na jednu stranu model zařadí o stupeň dolů, na druhou stranu logicky pak nahoru. Jednoduché elegantní, skvěle funkční a u mnoha páčkových rádií ne tak snadno dosažitelné.

Pátý kanál; naviják – použijeme tlačítka trimu prvního kanálu (tedy jednu dvojici pod displejem vysílače) a co potřebujeme? Je to velmi jednoduché, po stisku jednoho tlačítka navíjet, stiskem druhého odvíjet. Jestliže nedržím nic, pak se naviják nehýbe. Protože naviják ovládá v zásadě elektronický regulátor nemusíme nic trimovat, ani řešit žádnou velikost výchylek. Funkci pátého kanálu přiřazenou „1“ tedy odpovídajícím tlačítkům nastavíme na „MOM“ – momentary, kdy je výchylka aktivní pouze po dobu stisknutého ovládacího prvku. Zase nic složitého, co?



A nakonec šestý kanál – světla. Uděláme malou změnu :-)

Máme totiž dva moduly – jeden má čtyři stupně činnosti. Všechno vypnuto, parkovací světla, plný svit předních světel a posledním je ještě přiřazena světelná rampa. Ovládání vyžaduje výchylku kanálu 100% jedním směrem pro posun o stupeň nahoru a výchylku -100% pro stupeň dolů. Při nulové výchylce modul zachovává aktuální stav.

Druhý modul má jen dvě možnosti. Při výchylce 100% světla svítí, při opačné (nula, nebo -100%) je zhasnuto.

No a my si uděláme maličkou soutěž – kdo první mi do MAILU napíše které ovládací prvky a jak nastavené pro ovládání obou modulů potřebujeme? Nějakou cenu, která potěší jistě připravíme!

Díky za Vaši pozornost. Příště se podíváme na jednotlivé zkratky, možnosti mixů a rozšířených možností nastavení rádia.

Pokud byste po vysílači zatoužili, můžete jej koupit ZDE a přijímač ZDE
Nezapomeňte ovšem uvést, že chcete rádio přeprogramovat.

Publikováno v: Technika, Tipy a triky

RC4WD Gelände

Záměrně píši „článek“, protože jsem neměl v úmyslu psát recenzi.
Tu bych si vzhledem ke svým zkušenostem snad ani nedovolil. Příspěvek jsem v mírně
modifikované podobě uveřejnil již dříve na tomto fóru v sekci scale a vzhledem k ohlasům a
debatě, které následovaly, raději hned na začátku uvedu některé věci na pravou míru.


S podvozkem jezdím zhruba rok a za tu dobu jsem s ním najel několik kilometrů na
expedicích a v různém terénu, převážně na stavbách. I když se to po přečtení příspěvku
nemusí zdát, jsem s ním velmi spokojený. Samozřejmě, že není perfektní a některé díly je
nutné dříve či později vyměnit, ale to platí skoro u každého modelu. Pokud bych se mě někdo
zeptal, zda-li bych si jej znovu pořídil, odpověděl bych ano. Důvodů proč, je hned několik. K
největším kladům nepochybně patří to, že auto je krásné a podvozek na kastli dokonale
sedí. Gelände je tak ideální příležitostí pro začátečníky, kteří mohou „koupit a
jezdit“ bez nutnosti dalších úprav.
Proto jsem si jej také pořídil. Provedení
hliníkového rámu je velmi precizní a na člověka působí dojmem, že se jedná o
poctivý“kus železa“. Není to žádný „plasťák“, který by se
kroutil, či by z něj vypadávaly šroubky. Vše sedí napevno, nic se nepovoluje, kvalita závitů je
špičková. Nikdy jsem žádný nestrhl. Jízdní vlastnosti v terénu jsou z mého pohledu skvělé,
protože model se chová jako skutečné auto. Radost na něj při jízdě pohledět! Křížení náprav
ve spojení s progresivními tlumiči funguje výborně. Nečekejte však zdolávání nereálného
terénu, není to žádný trialový speciál, ani crawler. Řízení nijak nezaostává a funguje také na
jedničku. Díky pevnému uchycení serva zde nevznikají ztráty, ani vůle a beztak slušný rejd
lze ještě zlepšit instalací XVD osy. Jedním z posledních plusů byla i cena, která v porovnání s
jinými podvozky, určenými výhradně pro Defendera, je stále ještě nejlepší. Hodně lidí mi
psalo, že Gelände je nesmyslně drahé, a že „za ty peníze by ho nikdy
nechtěli“. Netvrdím, že je levné, pouze jej nesrovnávám s často upravovanými
podvozky Axial SCX, Tamiya CC-01 apod., které jsou v jiné cenové kategorii a nejsou pro
ABS karoserii Defendera primárně určeny.



Po kladech je nutné zmínit zápory a jiné nešvary, které se modelu samozřejmě
nevyhnuly. Článek je zaměřen téměř výhradně na ně, dočtete se o slabinách podvozku, co
jsem na něm musel vyměnit, upravit a na jaké věci si dát pozor. Pokud bych zde měl jmenovat
to hlavní, jsou to zejména kloubky, které se v terénu lehce zlomí. Příčina bude zřejmě v jejich
nízké kvalitě, ale také v továrním sestavení. Červík mezi linkem a kloubkem je častokrát
namontován nerovnoměrně, a tak se z kratší strany může lehce vytrhnout. Doporučuji proto

zkontrolovat, případně vyměnit. Další, již na pohled viditelnou slabinou, jsou pětidolarové
plastové kardany, které se lehce zlomí. Vzhledem k jejich ceně však nikdo nemůže očekávat
více. Hrušky v nápravách T-Rex 60 se poměrně brzy opotřebují, což není problém jen
Gelände, ale náprav samotných. Úchyty čtyřlinku se díky velké váze modelu snadno ohnou,
čímž se náprava může mírně vychýlit ze své osy. Do původní polohy se dají vrátit zatlačením
nápravy zpět. Je proto lepší upevnit spodní linky i z vnitřní strany. Tlumiče nebývají dobře
sestaveny, doporučuji raději všechny zkontrolovat a případně dotáhnout. Jinak hrozí vytočení
závitu, vystřelení pružiny a vytečení oleje. Auto je v základu díky planetární převodovce
velmi pomalé a vlivem těžkého rámu se v prudkých kopcích na sypkém povrchu má tendenci
„zahrabat“. Uchycení kastle je pouze v čtyřech bodech a po pár kotrmelcích
se může vytrhnout. Je dobré utahovat zde šrouby s citem, jinak se plastové uchycení na
karoserii deformuje a praskne. To je však problém spíše karoserie. Žíla to na Mexu vyřešil
vypodložením bočních stran, čímž zvětšil kontaktní plochu karoserie a podvozku a zmenšil
tlak na namáhané části.

Jak jsem psal již na začátku, přes uvedené zápory jsem s autem spokojený. Možná díky
předchozím zkušenostem s Tamiya CC-01, které jsem prakticky neustále opravoval a doteď
nejezdí podle mých představ. Vím, že spousta lidí má s CCčkem mnohem lepší zkušenosti
a já s nimi nechci polemizovat. Pouze píšu o tom, čím jsem si sám prošel, a to samé platí i u
Gelände.

Celý článek včetně spousty fotografií naleznete ZDE.

Publikováno v: Recenze

Anketa LOGO – velké finále!

Prosím vyberte logo, které se Vám nejvíce líbí, které si umíte představit, že budete nosit na triku, nebo čepici a hlasujte pro jeho kód v anketě vpravo. Hlasování končí v neděli a pak už se bude pokračovat k tvorbě textilií a dalších věcí!



Vybraná loga jsou vybrána z původní ankety, která doslova převálcovala ostatní návrhy a odskočila rozdílem mnoha hlasů. Záměrně neuvádím jednotlivé autory, aby v hlasování bylo v co největší možné míře zabráněno ovlivnění vzájemnými sympatiemi.

Pro úplnost si zde můžete prohlédnout na pasivním obrázku stav předchozí semifinálové ankety ve chvíli, kdy byla aktivována tato.


Publikováno v: RC4x4.cz

Semifinále akce LOGO!

Vyberte logo, které se Vám líbí nejvíc a volte v připojené anketě.



Dnešním hlasováním samozřejmě nic nekončí! Vyberte proto logo, nebo skupinu a podle výsledků se bude odvíjet další postup. Jen upozorňuji, že už je to trochu naspěch, takže toto kolo hlasování se uzavírá v pondělí 9. května!!

Není to úplně dobře vidět – anketa je vpravo nahoře!

Publikováno v: RC4x4.cz

Převodovky a kardany RC Off Road

Každý kdo už si někdy expediční model alespoň prohlédl, ví, že má několik zásadních součástí. Rozvodovka, která rozdělí sílu od motoru na dva výstupy a kardany, které tu sílu převedou k nápravám, patří bezesporu mezi ty nejdůležitější. A jak rozvodovky, tak kardany ze sortimentu RC Off Road, potažmo dílny českého výrobce společnosti Notyro, tu právě dnes máme k bližšímu prozkoumání.

Kardany se dodávají v mnoha variantách. Naprosto zásadním rozdílem je provedení výrobcem označené jako ST (Standard Torque) a HT (High Torque) přičemž ty první jsou o něco levnější a určené pro lehčí modely a vyšší otáčky. Verze HT je v podstatě novinkou a výrobce jejich kompletní prezentaci teprve připravuje. Nicméně my se dneska podíváme na ty „obyčejné“ standardní.





I tady lze vybírat z mnoha variant. Jednou je jediný nabízený kardan s pevnou délkou šedesát milimetrů a nadále pak kardany teleskopické, které se nabízí v pěti délkách. Rozpětí činní pětadvacet až třicet milimetrů, nejkratší má při plném zasunutí pětasedmdesát milimetrů, naopak nejdelší při maximálním vysunutí rovných sedmnáct centimetrů. Jak jsem uvedl na výběr je pět standardních délek, ze kterých si, troufnu říct, musí vybrat každý, nicméně pokud by jste vhodnou délku v nabídce nenašli, dá se s výrobcem dohodnout individuální zakázkové řešení.




Video převzaté ze stránek rcoffroad.cz

Konstrukce kardanů je velmi promyšlená a nabízí opravdu spojení mnoha výhod! Jak bylo řečeno jsou teleskopické, přitom rozebiratelné a přitom se standardně nerozpadnou na dva díly. To prostě nemá chybu! Obvod mezi vnitřní a vnější části je opatřen plastovou prachovkou, která ovšem nepropustí ani prach, ani bláto a jak je vidět na přiloženém videu z webu prodejce, tak se kardany opravdu mohou pochlubit nadstandardní spolehlivostí a odolností. Pravda, konstrukce nese i jeden negativní důsledek, kterým je nutnost dokoupit speciální klíč, který ovšem stojí velmi snesitelných šestašedesát korun. S jeho pomocí pak jednoduše pootočíte poloviny kardanu vůči prachovce a to umožní oddělit poloviny od sebe. Tady pozor, při vytažení okamžitě s vnitřní části vycestují dva miniaturní unášecí trny (XxX mm) které mají samozřejmě snahu se okamžitě někam ztratit. Jejich funkce je alfou a omegou funkčnosti celého kardanu. Vnitřní část má dvě drážky, kam trny zapadnou a vnější část má po celé délce drážky, ve kterých se vnitřek může pohybovat dopředu a dozadu. Díky oněm trnům se však poloviny neprotočí proti sobě. Velmi odolně a spolehlivě se jeví i klouby kardanů, které jsou rovněž plně rozebiratelné. Tady se trochu jako nevýhoda zdá nutnost použít imbusový klíč 0,9mm protože „červík“ je opravdu malý – 2mm. Ovšem to nejlepší z nabídky kardanů jsem si nechal na konec! Potřebujete na jednom konci otvor na hřídel 3,2mm (no, dobře je to 3,17) a na druhém 5mm? Není problém! Výrobce nabízí varianty s otvorem o průměru až 6mm! Konkrétně tedy 3,17, 4, 5 a 6mm. Libovolně pro každý konec! To je velmi ojedinělá nabídka přátelé a toto řešení vám dokáže ušetřit spoustu starostí!





Převodovka, nebo lépe řečeno rozvodovka se rovněž nabízí ve dvojím provedení. Horizontálně, nebo vertikálně postavená. V obou případech má stejný převodový poměr a to 2.18 ku jedné. Pochopitelně do pomala, nebo chcete-li do síly. Jinými slovy, pokud se vstupní hřídel otočí o dvě a necelou jednu pětinu otáčky (2.18) otočí se výstupní hřídel jednou. Co tedy v převodovce najdeme? Asi žádné překvapení, že ozubená kola. Jedno menší se sedmnácti zuby, druhé větší se sedmatřiceti zuby. Menší je pohonné a je na hřídeli s jedním vstupem od motoru, to větší je na výstupní hřídeli, která je prodloužená skrz skříň převodovky na obě strany a pohání kardany k nápravám (standardně) Obě hřídele jsou uložené v kuličkových ložiscích (o rozměru 5/11/4, takže klasika) Komplet vnitřní prostor skříně a to znamená především ozubená kola jsou už výrobce namazána vazelínou. Sice neznámého původu, ale jednoznačně velmi kvalitní. Vazelína se dobře drží i na svižně se otáčejících kolech a udržuje je kvalitně namazaná, díky čemuž převodovka běží hladce, tiše a s minimálním odporem. Co se materiálů týče, kola jsou z kalené oceli (podle webu výrobce) a tak jsem zkusil jehlovým pilníkem do jednoho ze zubů udělat drážku. Nejsem specialista na metalurgii, takže nevím jestli ocel, ze které jsou kola je opravdu kalená, ale můžu naprosto zodpovědně říct, že pilníkem bych je opracovávat nechtěl :-) Skříň převodovky je hliníková, což s ohledem na uložení hřídelí ve zmíněných ložiscích je naprosto dostatečné. Není důvodu, proč by se měl hliník vymačkávat nebo jakkoliv jinak deformovat. Z velikosti ložisek to sice vyplývá a rovněž je to k dohledání na webu prodejce (a výrobce) ale pro úplnost doplním, že hřídele vystupující z převodovky mají průměr pět, délku devět milimetrů a vyfrézovanou plošku pro dosednutí stavěcího šroubu kardanu (červíku)





Vertikálně orientovaná převodovka má hmotnost 74g u vertikální je to ještě o jedenáct gramů více. Tato převodovka má sice stejné tělo, ale mohutné stabilní montážní patky ji dělají výrazně větší. Šíře činní sedmdesát milimetrů, což je nejběžnější šířka rámů podvozků pro expediční modely. Výška je třiatřicet milimetrů. Pohromadě drží skříň šest šroubů M3 a ze stran najdeme dokonce šest montážních otvorů pro uchycení k rámu. U vertikální skříně je to jednodušší. Nahlédnutí do převodovky nám v tomto případě umožní povolení pouze čtyř šroubků stejného průměru. Na výšku naměříme čtyřiačtyřicet milimetrů, na šířku o čtyři více. Ovšem šest milimetrů na každé straně jsou příruby pro montáž převodovky. V každé z nich jsou dva otvory opatřené závitem M3. U úplně prvních převodovek nebyly montážní otvory připravené. Což je pochopitelně na jednu stranu možné brát jako minus a vyžaduje to zvýšené modelářské nasazení, ale zase toto řešení umožnilo zvolit si vlastní orientaci otvorů. Bylo tudíž možné je udělat podle potřeby což se také počítá! Nadále je ovšem toto řešení, vhodné například pro vlastní stavbu trialových aut, možné u výrobce také objednat. Podle vyjádření výrobce bude v nejbližší době možno objednat odlehčenou verzi o 12g. Převodovky NOTYRO hodlám použít ve vlastním projektu, který sice bude trochu běh na delší trať, ale v průběhu několika týdnů jej rozhodně představím.





Publikováno v: Nezařazené

RC Challenge pravidla

Pravidla jsou rozdělena do dvou samostatných částí. První je obecná a podle těchto stanov se budou jezdit všechny závody pořádané našim serverem. Nicméně není to neměnné dogma a je velmi pravděpodobné, že se získanými zkušenostmi pravidla budeme ještě upravovat.

Obecná pravidla RC Challenge:
Modely jsou rozděleny do dvou kategorií, SCALE a UNLIMITED.

Model kategorie Scale je definován pneumatikami na ráfku 1,9 palce a menší, pokud je použit ráfek jiného rozměru smí být vnější průměr kola maximálně 110mm a šíře maximálně 50mm. Kola nesmí vyčnívat z karoserie víc než polovinou své šíře. Karoserie modelu musí v co největší míře odpovídat předloze a být kompletní, tedy včetně blatníků, masky, a čelního skla, nebo jeho rámu.
Pokud model nesplní podmínky pro kategorii Scale je automaticky zařazen do kategorie Unlimited.
Pořadatel akce může zařazení modelu do kategorie upravit, zejména přihlédnutím k měřítku modelu a jeho předloze.
Modely z kategorie Scale i Unlimited musí být tzv. „expediční modely“ – modely, které se účastní expedičního ježdění (neznamená to, že konkrétní model, který zatím nejel žádnou expedici se nesmí účastnit, jedná se o typy aut, podvozků, úprav, …). O případné účasti / neúčasti / zařazení sporných modelů rozhodne pořadatel.
Závodu se účastní team (počet členů týmu určí pořadatel). Model kategorie Unlimited se závodu smí účastnit pouze jako člen teamu, podle klíče 1 model Unlimited + 2 modely Scale. V případě že odstoupením modelu ze závodu je porušen poměr kategorií Unlimited a Scale v teamu, nemusí odstupovat další pojízdné modely a team pokračuje v nové sestavě. Teprve v případě že v teamu bude více modelů Unlimited než Scale, končí team jako celek.
Pokud řidič modelu nabourá úmyslně do jiného modelu a zkomplikuje nebo znemožní mu pokračovat v jízdě je diskvalifikován. Netýká se případu, kdy jeden model tlačí druhý při vyprošťování.
Na modely není dovoleno v průběhu závodu sahat, např. vyprošťovat, nebo pomáhat přes překážky. Pokud by pádem modelu došlo k jeho poškození nebo zničení, je možné model zachytit, ale musí být položen na bok.
Pokud model nedokáže překonat překážku, případně se po převrácení dostat zpět na kola vlastní silou nebo prostředky, je možná pomoc ostatních modelů i z konkurenčního teamu.
Používání navijáků, lan a ostatních pomocných prostředků je povoleno, veškeré takové vybavení si model musí vézt od startu (a následně do cíle). Při přípravě pomoci je možno na modely sahat, ale nelze je přemísťovat ani upravovat jejich polohu.
Pokud model nemůže pokračovat pro technickou závadu, nebo se model nepodařilo vyprostit, je považován za nepojízdný a musí ze závodu odstoupit. Výjimkou je model vícečlenného teamu, který může být do cíle dopraven s pomocí ostatních modelů, pokud je pro úspěšné dokončení závodu vyžadován dojezd všech modelů z teamu.
Nepojízdné auto je možné opravit, pokud to trať umožňuje (auto ani řidič nepřekážejí ostatním). Při opravě je dovoleno na model sahat a následně musí být vrácen na původní místo a polohy. V případě, že k závadě došlo na překážce, nebo nějak sporném bodě, musí být model vrácen před toto místo.

Způsob závodu, jeho hodnocení a upřesnění pravidel sdělí pořadatel závodu.

Pravidla Vidrholec 2011:
Závodu se účastní tří až pětičlenný team. Model kategorie Unlimited se závodu smí účastnit pouze jako člen teamu, podle klíče 1 model Unlimited + 2 modely Scale. V případě že odstoupením modelu ze závodu je porušen poměr kategorií Unlimited a Scale v teamu, nemusí odstupovat další pojízdné modely a team pokračuje v nové sestavě. Teprve v případě že v teamu bude více modelů Unlimited než Scale, končí team jako celek.

Teamy budou sami navrhovat své členy, tak aby splňovali poměr modelů Unlimited a Scale (0+3 nebo 1+2). Přihlašovat se mohou i jednotlivci, ze kterých následně pořadatel složí teamy, případně je přiřadí k již existujícím teamům.
Každý team dostane mapu, kde bude vyznačeno rozmístění kontrolních bodů (dále jen KB). KB musí být projety v daném pořadí, vždy však všemi modely teamu najednou, vyjma odstoupivších.
Pokud se u KB sejdou dva a více teamů, mají při jeho překonávání přednost v jízdě podle pořadí, v jakém ke KB přijely všechny modely teamu. Pokud se team vzdá přednosti v jízdě, nastupuje další v pořadí. Všechny KB musí být projety. Neprojetí KB znamená ukončení účasti teamu v závodu.
Trasu mezi jednotlivými KB si každý team vybere sám dle svého uvážení. Výjimkou může být přesně určená trasa, kterou musí všechny modely teamu projet. Může být vyznačená na mapě čarou mezi dvěma KB, pak je třeba cestu mezi těmito KB jet co nejpříměji nebo může být vyznačena přímo na zemi jako trasa či prostor. Překážky, které jsou ve vymezeném prostoru není nutné překonávat pokud je lze objet bez vyjetí z vymezeného prostoru. Neprojetí vymezeného prostoru znamená ukončení účasti teamu v závodu.
KB body budou označeny tak, aby byly vidět ze vzdálenosti cca 5-10 metrů, případně podle potřeby bude vidět z jednoho KB na druhý. KB nebudou formou branek, ani zde nebude třeba překonávat žádné překážky. Projetí KB musí být prokazatelné. Přesný způsob bude upřesněn, zatím je zvažováno: potvrzení razítkem (či jiným označením) do startovní karty, opisem kontrolního kódu z KB do karty, fotkou na které bude vidět KB a všechny modely teamu. Do startovní karty zapíše team také čas dosažení KB. Tyto údaje budou sloužit pro případné řešení problémů s KB či ověření zdůvodnění neoznačení u jiných teamů.
Vítězem závodu se stane team, který dojede do cíle v nejkratším čase. Počítá se projetí posledního modelu z teamu.

Takže to je prozatím vše. Počasí se nám jak se zdá začíná umoudřovat, takže se pomalu připravte v průběhu nepříliš vzdálené budoucnosti připravíme pozvánku na první RC4x4 Challenge – Vidrholec 2011!

Diskuze k pravidlům v příslušných tématech diskuzního fóra: ZDE obecná pravidla a ZDE pro Vidrholec

Publikováno v: Trial

Scale doplňky 3. díl

Kurty
Každý správný offroaďák vám potvrdí, že kurty jsou nezbytně nutné a v terénu nenahraditelné. Ty od společnosti RC Off Road se dodávají ve dvou barvách, měří 30cm a jsou potištěny údajem o nosnosti 5000kg – což tedy asi neunesou :-) Oka mají zesílení z podobného materiálu z jakého jsou celé. Jako doplněk jsou působivé a navíc se opravdu dobře dají použít při tažení modelů, nebo při práci s navijákem. Kurtu obepnete kolem stromu, do ok zaháknete naviják a už to jede. U opravdových teréňáků se toto řešení používá i pro minimalizování škod na stromech, které jinak ocelové lano snadno způsobí.



Konzole pro šekle
Dalším zajímavým doplňkem ze sortimentu RC Off Road jsou konzole pro šekle, které se našroubují na jakýkoliv nárazník. Respektive na jakýkoliv pevnostní. Na lexanové karoserii, nebo na stříbrném plastovém nárazníku by vypadaly jako pěstička na očku. Mimochodem očko konzole má specifický tvar, díky němuž drží na základně opravdu pevně a není třeba se bát, že oko i s šeklem odcestuje z nárazníku. Plocha konzole je 10x10mm a stejná je i výška očka. Součástí dodávky jsou dvě konzole a spojovací materiál.





Tažný hák
Poslední součástí dnešního povídání je tažný hák pro naviják. Je vyroben z opravdu prvotřídního materiálu a na rozdíl od většiny dostupných má opravdu uchycení jako ty skutečné. Je to asi dobře patrné z obrázků. Velikost háku je 15x12mm – což je poněkud víc než by odpovídalo měřítku 1:10 . tudíž se hák dobře hodí například na oblíbeného Defendera a podobně. Každopádně větší velikost háku oceníme především při jeho používání. Rozhodně tento hák nesnese porovnání s tou karikaturou, kterou například 3Racing dává na své jinak povedené navijáky.





Dnešní povídání bylo stručnější, ale jsem rád, že vás mohu pozvat na další. Ale to už od doplňků přejdeme vysloveně k funkčním věcem, jako jsou kardany a převodovky. A věřte, že tady se máte na co těšit!

Publikováno v: Recenze