Výdrž na 2S, 3S, 4S / střídavé, stejnosměrné kombo

[rakpavel]

Zdravím místní moudráky. Již dlouho se bavím s kolegou modelářem jestli má vliv na výdrž (délku jízdy) počet S. Např jestli se dá použít, že na 2S bych jel hodinu, při stejné trase na 3S 1,3 hodiny na 4S dvě hodiny. Dá se něco takové říct, nebo je to irelevantní úvaha?

Druhá otázka k výdrži je střídavé a stejnosměrné kombo? dsys s 55 tekinem a lrp truck regulátor s crawler motorem 18,5T senzor

Prosím česky, ano ne, tolik, míň, víc, o trochu atd:-) Odpovědi složitější přijdou vniveč:-)

[Borik]

energie v baterce je přímo úměrná počtu článků v sérii. Výkon je u stejnosměrného proudu se rovná součinu napětí a proudu. Takže pokud odebíráme proud např. 10A z dvojčlánku ( t.j. 7.4V ), tak výkon je 10*7.4=74W. pokud máme čtyřčlánek ( 14.8V ), pak stejného výkonu dosáhneme při polovičním odběru proudu, takže 5*14.8=74W. Takže z toho čtyřčlánku vytáhneš dvojnásobek energie, než z toho dvoučlánku.
A to platí jak pro střídavé, tak i stejnosměrné motory.
Když se podíváš třeba na velká letadla nebo rychlostní lodě, tak uvidíš, že k napájení používají i osmičlánky a desetičlánky - z toho prostého důvodu, že je pro velký výkon potřeba omezit proud ( protože dráty by vycházely už neúměrně tlusté ) a ten potřebný výkon nahnat vyšším napětím ( to nemá vliv na průřez kabelů ). Proč se vyšší počet článků nepoužívá u menších výkonů je také jasné - s vyšším napětím rostou otáčky motoru a u těch malých motorů je problém vyrobit takový motor, který by měl ještě přijatelné otáčky při vysokém napětí a nemusela by se používat velká, několikastupňová převodovka. Takže z konstrukčního hlediska ( vinutí motoru a počet závitů ) vycházejí přijatelné motory na nižší napětí a ještě únosný proud. Také konstrukce regulátorů je levnější ( součástky na vyšší napětí jsou dražší ).
Rozdíl mezi střídavým a stejnosměrným motorem je dán jejich účinností a tvarem účinnostní křivky - obecně střidavý motor má vyšší účinnost a plošší křivku účinnosti ( to znamená, že poměrně vysoká účinnost stříďáku je při vetším rozsahu napětí, kdežto stejnosměrný motor má nejvyšší účinnost ve velmi malém rozsahu - zhruba při 85% maximálních otáček - a pak už účinnost dost strmě klesá ).

[salvatore]

Boříku klobouk až na zem! Popsal si to naprosto geniálně! Super, prostě SUPER!!! :tleskam: :tleskam: :tleskam:

[Borik]

Buď se musím zeptat co potřebuješ a nebo si ze mě utahuješ ... v obou případech se trochu stydím. :OK:

[rakpavel]

Boříku klobouk až na zem! Popsal si to naprosto geniálně! Super, prostě SUPER!!! :tleskam: :tleskam: :tleskam:

Zase ho neprechval:-) ta první stať ok, ale to druhe by určitě šlo i jednodušeji....teda snad:-)

[salvatore]

Tak to stydím já! A ani tedy nic nepotřebuju a utahování si z někoho jsem silně vzdálen. Tím spíš u člověka, kterého osobně neznám a jehož znalostí si hluboce vážím. :OK:

[raun]

:mrgreen: Ahoj kluci, Borik perfektně popsal princip odběru energie u elektromotoru stejnosměrného a střídavého, ale neodpověděl na přímou otázku výdrže baterií (správně akumulátorů). Tedy i z Boríkova vysvětlení plyne, že obecně střídavé motory potřebují vyšší napětí k efektivnímu využití jejich výkonu, ale právě proto není možné jednoznačně říci, že počet S (článků a tedy napětí) má vliv na dobu jízdy modelu. Na dobu jízdy modelu má vliv kvalita baterie tedy ne její S ale C a v souvislosti s tím je ještě důležitou veličinou vnitřní odpor systému (to by bylo nad rámec a moc vědecký a do toho se tady pouštět nehodlám..)) 8) -perfektně to vysvětlují například Castle u svých regulátorů Mamba...
Kvalita regulace je také alfa a omega - kdyz brzdíš - spotřebuješ u horších regulátorů více energie, než když jedeš vpřed, takže jízda stylem brzda, plyn zvyšuje spotřebu energie a jsme u toho...zase C a doba, po kterou je baterie schopna dodávat příslušnou energii. To však přímo souvisí i s její cenou...za kvalitu se platí.