idinek píše:Tak to vidím na to, že asi budu muset trénovat to letování (není to jako letovat elektroniku). Chtěl bych mít zlaté ručičky jako má DUsoft. Viděli jste jeho sletovanou zahrádku na rámu? Pokud ne, stojí to za to se podívat - vlákno Tamiya CC-01 - Jeep Wrangler z Chomutova strana 13.
Ať mě nepřechválíš. Ale pro info - je to pájené starou pistolkou 90W, kterou mi koupila ségra k Ježíškovi, když mi bylo 8 let, tak jsem si na ní zvykl, že jsem s ní pájel i v práci (měl jsem z toho problémy neboť neměla revizi) a ten cín co za 50 let roztavila bych v ruksaku nosit nechtěl.
Vážně - pro 90W je na pájení té zahrádky vhodná smyčka 45mm dlouhá, kapalinka na pájení NIKLU (ano nespletl jsem se!) a ty svářecí dráty jsou železné poměděné (proti korozi).
Naberu do hrotu klasickou pájku PbSnCd (tenkou 1,5mm aby tam bylo málo kalafuny). Na spoj drátů kapku kapalinky, rozehřát páječku a teprve s roztavenou pájkou přiložit na spoj, přitlačit a nešukat s tím. Držet! Kapalinka vzkypí, zasmrdí (nevdechovat přímo) a pájka se ve spoji krásně rozleje. Oddálit hrot a až potom vypnout. Bacha, hrot vyvíjí silné magnetické pole a vypnete-li ve spoji, můžou se dráty vůči sobě pohnout. Jsou Fe, tedy magnetické.
Dnes jsou pistole většinou 105W, tak bych smyčku prodloužil tak na 55mm.
Jo a smyčka je samozřejmě měděná, průměr drátu 2mm.
Toť celý zázrak.