Stejnosměr je jednoduchá a notoricky zvládnutá klasika, která nijak zázračně nepřekvapí, ale ani nezklame. Většina reglů se dá nějakým způsobem utěsnit, motory v mokru normálně běhaj, ale voda, -tedy spíš bahno, jim vadí vždy. Odchází kolektor, uhlíky a hlavně kluzná ložiska. Skoro spotřební zboží.
Se stříďákama je to rozsáhlý téma, chce to předem vědět, co od nich čekáš. Než jsem se dal do testování, dlouho jsem to téma a diskuse kolem sledoval, a musím říct, že tři čtvrtiny běžně kolujících informací byly v podstatě k ničemu, z velké části dokola tupě kopírovaná moudra tlachalů, co stříďák ve skutečnosti neviděli ani z dálky, natož v praxi, nebo dokonce rozebranej, o pochopení principů ani nemluvě. Všechno jde, když se chce, jen to v téhle kategorii aut zatím není tak rutinně zvládnutý, jako běžné plechovky. Takže není úplně banální zrovna touhle cestou začínat. Jedna věc je jistá, ve střídavém hardvéru, specificky vhodném pro expedice, je mnohem menší výběr, než ve stejnosměrech. A druhá, - když se to technologicky zvládne, je to provozně i výkonově mnohem efektivnější, jak už ostatně prokázala většina jiných kategorií, včetně aut.