Jeep Cherokee XJ 99' - Long Build

[baracuda]

mooc hezké,:tleskam: :tleskam: :tleskam:
ta skladací stolička vypadá dost dobre, to by mne tedy nenapadlo,
jo Lee, udelej ješte lehátko na pláž pro Kenyho, nebo jak se jmenuje ten s tou velkou čepicí :lol: :lol: :lol:
jen ty zadní svetla vypadají celkem divne, jsou dost dlouhé

[Lee93]

o lehatku jsem premyslel.. to je ale na dyl :-D

[cores]

Takže budou první ostrý jízdy v terénu. :FINE:

Zadní vyhřívaný je :OK:

[Lee93]

Přesně tak.. za hoďku odjezd a jdem to ROZBÍT :-D

[Lee93]

S Cherokeem po Jizerských horách.
První průzkum.

.......................................................

Opět po roce rozjíždím další článečky o cestování v různých krajích naší vlasti. Tentokrát jsem se dostal do oblasti Jizerských hor.

Slunce vyšlo, dal jsem si čaj a začal teda balit. Krámy jsem naházel na zahrádku, psa jsem zavřel do kufru, sednul za volant a štrádoval si to po E65 směr Liberec.

Kousek před Libercem jsem sjel na postarší silničku a s horskými velikány, obklopující mě ze všech stran, jsem dorazil do vesničky jménem Zásada. Zde byl můj apartmán. Vypustil jsem pomlácenýho psa z kufru, ale dlouho se neradoval, protože za 10 minut jsem ho nahnal zpět a opět jsem se pustil z kopce vstříc horám.
Konečně jsem našel starou cestu, která odbočovala z poledním sluncem rozpálené asfaltky.

Cesta se začala měnit v tu pravou pro můj stroj. Támhle kořen, tam zase díra, jinde zas kopeček z kamení. Sjel jsem z lesní cesty a lesem si to poskakoval rovnou z kopce pokrytý štěrkem a volnými kameny. Připadal jsem si jak na lyžích. Točim doprava, auto jede doleva, .. točim doleva, auto jede doprava. Brzdit bylo zbytečný. Pes, skoro vypadávající z okínka, štěkal jak když tejden nežral.

Takže s adrenalinem v krvi jsem jen čekal, kdy se začnu kutálet. Naštěstí jsem se zasekl nápravou spadlý kmen a auto po 300 metrech splašilý jizdy konečně zastavilo. Zbývalo necelých 20 metrů toho pekelného srázu a budu konečně dole. Takže jsem sebral zbytek odvahy, přidal plyn, auto hupslo po kládě a sunulo se opět dolů, kde elegantně zastavilo těsně před stromem.

Spocenej jak mokrej hadr jsem se teda opět dal na cestu údolím, kde mě po chvíli čekala odměna za všechno to peklo, co jsem zažil. Řeká..

Schladil jsem sebe, psa i rozpálený brzdy. Pěkný šutry na břehu otestovali můj podvozek a já se pomalu vracel domů. Jenže.. Byl jsem dole u řeky a silnice byla dobrých 300 metrů nademnou. Opodál se objevil sjízdný krpál. Ne zas tak prudký aby se nedal vyjet, ale ani ne zas tak rovný, aby se nedalo zkutálet dolů. Navíc po jedný straně byli hluboká rokle a malá chybička by zavinila katastrofu.



Motor řval, kola prokluzovala na volných kamenech, ale škrábal jsem se nahoru. A ejhle. Po ár minutách jsem stál kolama na opět horkem rozpálené asfaltce a mazal si to domů. První projížďka byla málem moje poslední, tak mě teda zajímá, co mě čeká za pár dní.

[Lee93]

EDITTTTT !!! :mrgreen:

[Dejvid6]

sednul na volant

a to proč? :lol:

[Lee93]

Nebylo mi 18 :-D..
ba ne.. překlik.. :-D

[voriss]

Tak první expe po dlouhej době.. :hura: ..a co podvozek dobrý..??

[DUsoft]

I když už je to vlastně hotový, tak chápu Kubovo "skoro". A budu očumovat dál.
:SUPER:

[Lee93]

Koncepce podvozku maká výborně, ale převodovka je horši. Jé původně do náklaďáků a ne do težkého. Takže mi praskaji plata, kde jsou uložený ozub. kola apod.

Jinak na konci bude video.

[-Kage-]

A kde si nechal Kenyho ?? .. (nebo sebe ? :lol: )

[Droxa7]

2-Kage-: No kdo myslíš že to fotil? :lol:

[Lee93]

No jistě.. To vyprávý Kenny , vidíš ho snad v autě při focení? :-D

7-denní putování s Cherokeem po Jizerských horách
Den druhý.

Válení u vody
První noc v Jizerách jsem sotva oči zavřel. Po noci pouze proležené v posteli jsem si dal kafe, nakrmil psa a řekl si, že to chce změnu. Dneska žádný adrenalinový sjezd z kopce, ale hezky celý den ztrávit u řeky a nechat i psa trochu odpočinout.

Mrknul jsem na mapu a řekl si, že bych se taky mohl projet po, v zimě narvaných a vyhledávaných, lyžařských střediscích a něco málo si taky nakoupit v Lidlu.

Na mapě jsem si vyhlídl trasu, která vedla serpentýnama podél řeky přes Tanvald a Harrachov. Po kafíčku jsem teda opět psa hodil do jeho milovaného kufru a šlápl opět do pedálů. Cesta po E65 v nedělní ráno byla jak cesta po legendární Route 66. Nikde nikdo. Jen já, vedro, rozpálená silnice a řev motoru táhnoucí auto do kopce.


V Tanvaldu se mi moc nelíbilo, tak jsem ho jen profrčel a mazal si to k Harrachovu. V silnici samá díra, všude něco rozkopanýho a osobní auta plazící se nesmyslně 5km/h rychlostí přes deset čísel hluboké díry ve vozovce. Jediný co jsem si řekl, bylo.. „Amatéři“..

Plazit se za nima až do Harrachova byl teda mazec. No.. Dojel jsem a ejhle. Kámoš s Cherokeem.

Tak jsme si dali kafe, pokecali. Já se mu svěřil s mým problémem s převodovkou a jediný co mi řekl bylo.. „Musíš řadit se spojkou“. Hm.. Takže jsem mu poděkoval za kafe a raději se dal zpáteční cestu v poledním vedru. Cestou jsem zjistil, jak se cejtí kuře v mikrovlnce. Dokonce jsem si sundal i svou čepici. Oba se psem zpocený jak mokrý houby.

Sjel jsem tedy ze silnice na lesní cestu, která podle navigace měla vést k řece. Keci.. Ano, cesta vedla k řece to jo, ale název cesta byl pro ní až moc nadřazený. Spíš bych to nazval pěšinka nebo stezka v pralese. Spadaný stromy, větve z jednoho konce na druhý. Docela jsem si bál o lak, zrcátka, anténu a hlavně o mámin stolek, co jsem si bez dovolení půjčil.

Prodíral jsem se pralesem a konečně dorazil k řece. Pěkně dravá voda mi umyla kola i podvozek a já se natáhl na břeh a bylo mi fuk, co se kolem děje.

O psa jsem se nebál, protože půl hodiny chlastal vodu z řeky a jestli by se potom hnul, tak by byl machr. Po pár hodinách koupání a opalování jsem teda opět usedl za volant a chtěl se vrátit zpět. Jenže. Cesta, kterou jsem přijel jakoby zmizela a já ji nemohl najít. Po prozkoumání okolí jsem našel další možnost, jak se opět dostat na nudný asfalt a vrátit se domů do bazénu. Asi 200metrů proti proudu byla stará dřevorubecká cesta. Cesta dobrá, ale dostat se k ní po břehu, to bylo úplně jiný kafe. Velký a kluzný kameny, spadlý stromy a obava o utopení auta byl jen zlomek věcí, ze kterých jsem měl strach.






No co.. Mám dobrý gumy, uzávěrku a nazvedaný auto. Čekal jsem peklo, ale všechno pracovalo skvěle a já se před šutry přehoupl jak nic. Užil jsem si to. Konečně jsem otestoval novej podvozek a až na menší problémy s kvaltem jsem všechno šlapalo jak švýcarské hodinky. Listy vrzaly, kola hrabala, motor řval, ale na tu cestu jsem se dostal.

Pes vzadu lítal jak tenisák při finále Wimbledonu. Klidně a pohodlně jsem se pak dostal domu a konečně si šel zaplavat a odpočinou, abyc byl opět připraven na zítřejší dobrodružství.

[-Kage-]

No ptal jsem se právě proto že tam kennyho nevidím :lol: ale tak .. výmluva že to fotil je trefná tak to beru .... ale mohl tež občas nechat foťák na pařezu a dát samospoušť :lol: